Žitné Centrum
Kontakt RSS

Mlýny bratří Winternitzů – nádherný kus historie, který si zaslouží budoucnost

Zajímavosti a inspirace
Líbí se vám článek? Podělte se o něj...

Pardubice jsou městem několika významných tradic. Jednou z nich je mlýnská technologie a pekařská výroba, které zejména v devatenáctém a první polovině dvacátých let zasáhly do jeho hospodářství a také podoby. Skoro každý u nás nejspíš zná pojem pardubický perník, ale rozvoj mlynářství a pekařství zejména v předminulém století tento rámec dalece překročil a z města učinil na téměř dvě století centrum těchto odvětví, jehož význam dalece přesáhl hranice českých zemí v rámci monarchie, stejně jako později hranice Československé republiky.

Mlýny bratří Winternitzů - Pardubice

V Pardubicích se nacházelo několik mlýnů. Největšího významu však dosáhl mlýn bratří Winternitzů, později Automatické mlýny Pardubice (AMPA), který ve své době ztělesnil všechny parametry velmi vyspělé mlýnské technologie. Jednalo se o průmyslový mlýn pro zpracování pšenice i žita, jakých v té době v Čechách a na Moravě vzniklo jen několik. Jedinečnou tvář mu dal navíc vynikající architekt, který svým působením ovlivnil právě Hradecko a Pardubicko – Josef Gočár.

V Pardubicích také sídlila firma Prokop, která byla ve své době jedním z nejvýznamnějších výrobců mlýnských strojů v Evropě. Nebylo také náhodou, že právě zde vznikla i průmyslová škola zaměřená na mlýnský a pekárenský obor, která dosahovala celostátního významu a téměř do konce minulého století byla jedním z nejvýznamnějších učilišť svého druhu ve střední Evropě.

Bohužel, konec dvacátého století znamenal i konec těchto velikých tradic. Pardubická „Prokopka“ po znárodnění přejmenovaná na Továrny mlýnských strojů (TMS) zvládala udržovat krok s vývojem v západní Evropě do šedesátých let a po privatizaci v devadesátých letech se jí někdejšího významu již dosáhnout nepodařilo. Klesající zájem o studium mlynářství a pekárenství donutil střední průmyslovou školu měnit osnovy a rozšiřovat záběr do obecné potravinářské chemie a technologie, čímž ovšem ztratila svou původní výlučnost.

A osud dostihl i Automatické mlýny. Když firmu v roce 2002 převzala společnost UNIMILLS a.s. byl mlýn již značně zastaralý, žitná linka se nacházela v katastrofálním stavu, pšeničná na tom nebyla o mnoho lépe a mlýn byl také částečně osazen pokusnými, někdy nefunkčními stroji, které sem v devadesátých letech ve svých marných pokusech dohnat vývoj instalovala firma Prokop.

Společnost UNIMILLS a.s. stála tedy v roce 2003 před zásadním rozhodnutím o budoucnosti tohoto mlýna. Nabízely se dvě možné varianty – dlouhodobé využití (v horizontu 30 – 50 let), které by však vyžadovalo kompletní rekonstrukci celého mlýna, nebo střednědobý výhled (5 – 10 let), jehož podmínkou byly základní opravy a pouze částečná rekonstrukce výrobních linek.

Proti první variantě hovořilo několik skutečností. Rekonstrukce mlýna v rozsahu, jaký by pro její realizaci byl nezbytný, představovala investici v řádu minimálně dvou set miliónů korun s návratností nejméně 15 – 20 let (což je v mlýnském průmyslu ve střední Evropě, kde je rentabilita výroby poměrně nízká, obvyklé). Taková rekonstrukce mlýna se vyplatí pouze tehdy, je-li předpoklad jeho dlouhodobě bezproblémového využití.

Mlýn AMPA v tomto ohledu trpěl třemi klíčovými nedostatky. Zaprvé se nachází v silně konkurenční oblasti, kde v relevantním okolí působí několik dalších významných mlýnů a výhled na dosahování potřebné rentability byl tudíž relativně nejistý. Mlýn jako součást velkého podniku neměl navíc na rozdíl od samostatných konkurenčních mlýnů možnost čerpat dotace, které by rekonstrukci značně zvýhodnily.

Zadruhé byla problematická jeho poloha prakticky v centru města a obecně komplikovaná dopravní dostupnost. Bylo možné očekávat, že velký pohyb materiálu, který je pro mlýny typický, stejně jako hluk a prašnost, které nelze nikdy zcela eliminovat, jej v očích obyvatel města bude činit stále obtížněji přijatelným.

A konečně zatřetí byla v toto ohledu problémem historická hodnota budovy. Památková ochrana, která se na podstatnou část mlýna vztahuje, neumožňovala prakticky žádné stavební zásahy, které by však rekonstrukce uvažovaného rozsahu pravděpodobně vyžadovala.

Z těchto důvodů společnost Unimills po zralé úvaze rozhodla jít cestou střednědobého výhledu, tedy varianty mnohem úspornější.

Tato varianta byla beze zbytku realizována a mlýn byl v provozu dalších devět let, do roku 2012, kdy se pod tlakem krize, která český mlýnský průmysl zasáhla, Unimills a.s. rozhodla výrobu v Pardubicích ukončit.

Jak již bylo řečeno, Unimills, dnes GoodMills Česko je výhradně mlýnskou společností a objekt mlýna pro ni po ukončení výroby tudíž ztratil význam a společnost se rozhodla jej prodat. Zatímco mateřská společnost GoodMills Group má zájem na prodeji objektu bez dalších zvláštních podmínek, vedení české dceřiné společnosti Unimills/GoodMills Česko zahájilo již v roce 2012 jednání o prodeji s městem Pardubice.

Důvodů, které vedení Unimills/GoodMills Česko k tomuto kroku vedly je několik. Mlýn Pardubice je pro další průmyslové využití nevhodný. Provozovat jej jako mlýn by bylo pro kteréhokoli vlastníka stejně problematické jako pro GoodMills a díky specifikům, kterými se mlýny obecně vyznačují, jeho jiné výrobní využití prakticky nepřipadá v úvahu. Nicméně jiné komerční využití možné je, přičemž na památkově chráněnou budovu je možno nahlížet dvěma způsoby – buď, při dobře promyšleném a architektonicky podloženém záměru jako na výhodu, vždyť Gočárova budova je zcela nezaměnitelná a impozantní, nebo naopak jako na nevýhodu, pokud by šlo o prostý developerský záměr.

Ve druhém případě by nabyvatel sice byl omezen městem v případných úvahách budovu upozadit či odstranit, ale na druhé straně by město nemělo reálnou šanci zabránit tomu, aby ji nechal zchátrat, což je proces u nevyužívaných objektů velmi rychlý. Mlýn by v takovém případě stihl osud mnoha památkově chráněných objektů u nás, které se po čase bez ohledu na památkovou ochranu postupně proměnily či proměňují v brownfield. Smutným příkladem z mlýnsko pekárenského oboru je bývalý areál společnosti Odkolek a.s. v pražských Vysočanech.

Naopak, jak již bylo řečeno, jistě lze najít projekty, které budovu nejen využijí, ale ještě zvýrazní její osobitý půvab a dají jí vyniknout jako jedné z pardubických dominant. Debata o možném převzetí mlýna městem se vede již dva roky. Není jistě jednoduchá a názory se stále tříbí. Iniciativa „Mlýny městu“ vznikla v Pardubicích v roce 2013 a dostalo se jí velké podpory od významných architektů, ale také od mnoha dalších osob a organizací, kterým není lhostejný osud jedinečné Gočárovy stavby. Tak vznikla vloni i publikace Mlýny bratří Winternitzů, kterou na našem portálu nyní zpřístupňujeme (odkaz níže). Jedná se o sborník několika článků a zejména návrhů studentů Fakulty architektury ČVUT na možné další využití budovy mlýna. Tyto návrhy byly v budově mlýna vloni v létě také vystaveny.

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví Klubu Za starou Prahu Juditina věž a Galerii Jaroslava Fragnera, nebo stáhnout zde ve formátu PDF.

Věřme, že impozantní stavba pardubických Winternitzových mlýnů – AMPA Pardubice – najde své další využití a bude současně připomínkou významného období historie mlýnského průmyslu v Českých zemích.

Líbil se vám článek? Podpořte nás a podělte se o něj s přáteli. Nebo napište komentář, i to nám udělá radost!
Doporučte článek Facebook Twitter Google Email

Mohlo by vás zajímat

Nové perspektivy mlýnské výroby?

zitnecentrum-banka3-2

Pšeničné pečivo v lidské výživě

Chléb

Chléb v minulosti i dnes

Obiloviny jako základní složka lidské výživy

Obiloviny jako základní složka lidské výživy – shrnutí

Žitné Centrum

Obhajoba obilovin ve výživě musí být fundovaná a objektivní

zitnecentrum-banka2-6

Zdraví prospěšné žitné pentosany – jejich struktura, vlastnosti a stanovení

Žitné Centrum - 1 rok!

První rok fungování Žitného Centra – ohlédnutí a náš další směr…

Mlýny bratří Winternitzů - Pardubice

Mlýny bratří Winternitzů – nádherný kus historie, který si zaslouží budoucnost

Předvánoční zamyšlení nad chlebem

Parathy z žitné mouky

Žitné parathy plněné dýní s daly z fazolí mungo a adzuki

Perníčky

Zajímavé žitné výrobky, o kterých jste možná ani nevěděli

Odpovídáme na dotazy

Odpovídáme na dotazy: Lepek, gluten a „zalepená“ střeva…

Špaldovo-žitný chléb s batátou

Špaldovo-žitný chléb s batátou

Českolipský chléb z kamenné pece 800 g

Jizerské pekárny

Žitné čokoládové sušenky s mořskou solí

Žitné čokoládové sušenky s mořskou solí

Žitný trhanec s bezovým květem a borůvkami

Žitný trhanec s bezovým květem a borůvkami

Babiččina volba Žitná chlebová

Babiččina volba Žitná chlebová

Žitné halušky se zelím a tempehem

Žitné halušky se zelím a tempehem

Country Life

Žito a žitné produkty ve společnosti Country Life

Žito a pšenice v lidské výživě

Žito a pšenice v lidské výživě

Krkonošské kyselo

Krkonošské kyselo

Obecné rady pro pečení chleba

Obecné rady pro pečení chleba

Žitný chléb kvasový

Chléb kvasový

Žitný chléb

Pekařské zpracování žitných mouk

P1010160

Co je žito

Sacharidy obilovin a obilná vláknina

Příprava žitného kvasu 1. stupně

Jsou zlepšující přípravky v pekárenském oboru nezbytné?

Facebook
STUDIO SYNAPSE Handcrafted with love by STUDIO SYNAPSE
Znak mlynářů
Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v České republice
Žitné Centrum